Činění tříslovinami podle Karla Krkošky
Karel Krkoška začal činit kůže inspirován tímto webem. Od začátku se snaží činit hovězí kůže ve tříslovinách z dubu. Vyladil si postup který mu nejlépe vyhovuje a dává mu nejlepší výsledky, a ten postup má pěkně zpracovaný, protože si o průběhu činění vede zápisky a na přesnost dá mnohem víc než já. Postup je trochu jiný než jaký používám já, blíží se spíš postupu který jsem našel v literatuře jako používaný na Slovensku v novověku. Popis dávám jak jsem dostal; není to jediná cesta k vyčinění kůže, ale může někomu posloužit jako inspirace.
Doba: cca 70 dní, leden až březen 2012, (třetí pokus o třísločinění, první úspěšný)
Nářadí: nůž, mízdřící špalek, kožešnická kosa, dva plastové sudy o objemu 200 lt , teploměr, souprava na měření PH, měděný hrnec, gumové rukavice, gumový oblek, váha,
Ořezání: čerstvou staženou kůži ořežeme na obdélník, například 140 x 180 cm, vyřazujeme části z břicha a hlavy
Mízdření: zbavíme kůži zbytky blan, svalů a tuků na rubové straně
Námok: studniční voda 100 lt, 10°C, 12 hodin, opakujeme 4 krát, (PH naší studniční vody je rovno 7)
Loužení: hašené vápno Ca(OH)2 5 až 10 kg, voda 100 až 120 lt, 10°C, 3 dny, kůže bobtná
Odchlupení: strhnutí srsti
Praní: voda 100 lt, 10°C, 12 hodin, 4 krát, (konečné PH čtvrté prací vody je stále silně zásadité PH >=10)
Neutralizace: síran amonný (NH4)2SO4 cca 5 kg, voda 80 až 100 lt, 10°C, 24 hodin (připravený roztok měl PH=6), kůže odbobtnává
Praní: voda 100 lt, 10°C, 12 hodin, 2 krát, (konečné PH prací vody=7)
Moření: čerstvý slepičí trus 10 až 20 kg, voda 70 až 90 lt, počáteční teplota 35°C, 12 hodin, ( teplota postupně klesá, při 20°C se účinek trávicích enzymů zastaví)
Praní: voda 100 lt, 10°C, 12 hodin, 3 krát
Praní: voda 80 lt, 25°C, 12 hodin, 1 krát
Praní: voda 100 lt, 10°C, 12 hodin, 3 krát
Námok: prací soda 60g + voda 80 lt 20°C + jar 400 g, 24 hodin, 2 krát
Odtučnění: prací soda 630 g + voda 90 lt 30°C + prací mýdlo 450 g, 1 hodina, 1 krát
Máchání: voda 60 lt, 25°C, 10 minut, 3 krát (konečné PH první vody = 8,5)
Praní: voda 100 lt, 10°C, 12 hodin, 1 krát, (konečné PH prací vody = 7,5)
Okyselení: voda 60 lt 20°C + ocet 175 ml, 24 hodin, 1 krát, (počáteční PH=5, konečné PH s kůží po 24 hodinách=6)
Činění: Měděný hrnec o objemu 40 lt naplníme rozdrcenou dubovou kůrou, zalejeme vodou a necháme 6-12 hodin vsakovat vodu do kůry. Poté dolejeme vodu a přivedeme k varu. Po několika hodinách pomalého chladnutí vlejeme uvařenou kůru do plastového sudu o objemu 200 lt, ve kterém máme okyselující lázeň. Vložíme kůži, mícháme, mácháme, cca 30 minut, kůže zežloutne. Další dny s kůží mícháme 2 krát denně. Jednou denně rozmícháme kůru - kůži vytáhneme, usazenou kůru v sudu rozmícháme a kůži vložíme zpátky. Po 4 až 7 dnech se kůra ze sudu vyloví (například pomocí proutěného košíku přivázaného k dřevěné násadě) a do sudu se vleje nová uvařená kůra, toto opakujeme 6 až 9 krát.
Správný čas výměny kůry: Ještě před mícháním se z hladiny odebere do čiré sklenice vzorek nálevu. Podle jeho barvy se určí obsah tříslovin. Tmavá barva (jako čaj) znamená vysoký obsah tříslovin, žlutá barva střední obsah. Téměř čirá sklenice znamená nedostatek tříslovin a je třeba vyměnit kůru. Z první činící dávky odebere kůže třísloviny nejrychleji, cca 4 až 5 dnů. Z následných dávek se příjem tříslovin zpomaluje. Pokud se však bude doba mezi výměnou kůry přehnaně prodlužovat, začne se na hladině objevovat plíseň a kromě toho ztratí kůže na kvalitě (po vysušení nebude líc tak lesklý a hladký). Kůže během činícího procesu vlivem kyselin bobtná. Avšak při každé výměně kůry nálevu o něco přibývá, díky tomu je i zbobtnalá kůže snadno ponořená. V závěru činění je 200 lt sud v podstatě téměř zaplněný. Pozor kůže ani činící nálev nesmí přijít do kontaktu se železem!
Jak se pozná míra pročinění: Před každou výměnou kůry odřežeme z kůže vzorek. Vždy ze stejného rohu, toho nejtlustšího. Nejlépe obdélník asi 10 x 2 cm. Na řezu bude vidět postup tříslovin. Pozor, samotná přeřezaná vlákna kůže zůstávají bílá, protože třísloviny je pouze obalují. Jestli jsou vlákna již obalená poznáme podle vznikající zrnitosti (střídají se tmavé barvy tříslovin s bílými vlákny). Je třeba se dívat pozorně a při dobrém světle. Uřezaný vzorek kůže pak necháme uschnout, nepročiněná část se změní ve sklovitou neohebnou tvrdou hmotu (vlákna se slepí, jelikož nejsou obalena). Toto lze cítit a spatřit již snadno. Vzorek fixem očíslujeme a necháme v zásobě pro porovnání s dalšími. Každý vzorek se snažíme rozhýbat bez jakéhokoli mazání. Jakmile bude kvalita a ohebnost vzniklého řemenu dostačující ukončíme činění a přecházíme k sušení.
Sušení: Provádím v rámu. Po obvodu kůže vyrazím díry, vzdálené od sebe asi 10 cm. Každou dírou protáhnu špagát a přivážu k přislušnému hřebíku na rámu. Začíná se od středu stěn, končí se v rozích kůže. Nejlépe když navazuje špagáty víc lidí najednou, naproti sobě. Kůže se u toho roztahuje, cca 10-15 cm v šířce i délce. Dřívěji navázané špagáty povolují a musí se namotáním na hřebík znovu došponovávat. Špagáty se dotahují i během prvních dnů při sušení. Dotahování provádím pomocí šroubováku - podeberu špagát a přetáhnu jej kolem hlavičky hřebíku. Během závěrečného vysychání má kůže tendenci se smršťovat, vše je napnuté jako trampolína.
Broušení: ještě před sundáním kůže z rámu vybrousím pomocí uhlové brusky a smirkového papíru její rubovou stranu.
Autor: Karel Krkoška, Hladké Životice, 2014
Informace o činění kůží jsem načerpal z těchto zdrojů:
Petr Kavan, http://www.kozeluzstvi.cz/
Vladimír Šmíd, Zpracování kůží a kožešin činěním, 1970
PhDr. Helena Adamcová, Koželužský proces
Tomáš Wolf, Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní, Bakalářská práce, 2009
http://livinghistory.cz/node/410