Složení kůže
Ať chceme nebo nechceme, před činěním bychom měli něco vědět o kůži. Nejdřív ale musím sdělit to, čím se povinně začíná každé povídání o kůži: kůže je svrchní pokryv těla obratlovců. Uf, máme to za sebou a můžem se pustit do těch důležitých věcí.
Takže kůže je složená ze tří vrstev. Na povrchu je tenká pokožka, následuje nejsilnější vrstva kůže - škára, a úplně vespod vrstva různých blan, vazů a tuku zvaná mázdra. Při činění je pro nás nejdůležitější škára - právě o tuhle vrstvu nám jde. Je složená z buněk (kupodivu), ze kterých nás nejvíce zajímají kolagenová vlákna. Všechny ostatní části buněk nám tam vadí, protože snáze podléhají rozkladu a tvrdnou. Při dobrém zpracování se ale dají v kůži tolerovat.
Pokožku sice na kůži nevyžadujem (a často se odstraňuje), ale v podstatě nám nevadí a může zůstat. Naopak mázdra na kůži zůstat nesmí - způsobila by tvrdnutí kůže a náklonost k hnití. Mázdru je potřeba před činěním kompletně odstranit oškrábáním.
Kůže je pórovitá (to zná pravděpodobně každý, kdo si někdy mazal ruce krémem), což je extrémně důležité. Znamená to totiž, že různé látky, ve kterých budeme kůži namáčet, budou pronikat dovnitř kůže a nebudou se pouze hromadit na povrchu. Bez toho bychom žádnou kůži nemohli pročinit uvnitř. Pokožka je méně pórovitá než škára, takže cokoli lépe pronikne pokud jsme pokožku předtím odstranili. Skrz pokožku to ale proleze nakonec taky, jen pomaleji.
Ze škáry obvykle vyrůstají chlupy (což nemusí zajímat koželuhy, kteří činí hadí nebo rybí kůže). Každý chlup začíná chlupovou cibulkou, která drží v chlupovém kanálku. Obvykle drží jako blázen a ven ho dostaneme jen po předchozí chemické či biologické přípravě (zásadité prostředí, zahnívání, zapaření). Výjimka nastává pokud chceme činit kožešinu - v tom případě chlupy s oblibou vypadávají v nečekaných okamžicích samy od sebe, čímž se materiál znehodnotí a nám pak nezbývá než odchlupení dokončit a vyčinit to jako kůži. Někdy mám dojem, že kdyby chlupy měly hlasivky, opouštěly by kožešinu za sborového pochechtávání.
