Loužení a odchlupení
Jak: Nejlépe loužením v zásaditém prostředí.
Jak dlouho: Ve vápně jeden až dva týdny
Proč: Aby se uvolnila srst.
Chcete-li kůži a ne kožešinu, pak vám tam asi v tuto chvíli překážejí chlupy, ne? Tak se jich zbavíme.
Indiánské postupy radí škrabat kůži napnutou na rámu zahnutou škrabkou dokud z ní všechny chlupy neseškrábem. No, Indiánům to možná fungovalo, ale mně ani náhodou. Někteří líní (a nebo pokrokoví?) indiáni si situaci usnadnili tím, že kůže zakopali na pár týdnů do bažiny - mikroorganismy se činily a z povídání o námoku už víme co to pro kožešinu znamená. Bylo to ale prý riskantní a koželuh musel kůži včas vyndat, jinak mu shnila. Nevím, nezkoušel jsem.
Evropský středověký postup na odchlupení byl sofistikovanější. Zpočátku se používaly oblíbené středověké hnusy - moč, výkaly, popel. Fungovalo to jednak díky mikroorganismům (takže podobně jako při zakopání do bahna) a jednak díky vytvoření zásaditého prostředí (to dělal třeba ten popel). Ještě jednou vyzdvihnu ten poznatek, co se v předchozí větě možná ztratil - zásadité prostředí uvolňuje chlupy! A zásadité prostředí lze vytvářet i běžnějším prostředkem, a to vápnem.
Zdroje se dost liší v názoru na to odkdy se vápno k odchlupení vlastně používalo. Někdo tvrdí, že až někdy v 18. nebo dokonce 19. století. Na druhou stranu třeba výroba pergamenu je známá z hlubokého starověku, a spočívá právě ve velkém vápnění. Tak bůh suď.
Každopádně objev je to užitečný a my, kteří jsme si ke kvašené lidské moči nevybudovali ten správný citový vztah, ho s radostí využijeme. Používáme HAŠENÉ vápno (Ca(OH)2 - ne že tam někdo nasypete CaO!), které se dá v každých stavebninách koupit pod názvem "vápenný hydrát". Předem varuju, že roztok hašeného vápna je žíravina - ne že by vás rozleptal na kost ale delší cachtání v něm je dost nepříjemné na ruce. Tak se cachtejte buď krátce (a předem si namastěte ruce), a nebo používejte rukavice a k míchání tyč.
Nasypte do nádoby vápno, asi tolik, jako na bílení stěn (radši víc). A dolijte vodou. Musíte vyrobit tolik roztoku, aby v něm byla kůže komplet ponořená. Pak do něj kůži vložte, zamíchejte a nechte být. Loužení trvá týden až dva, a je dobré to dvakrát třikrát denně promíchat (jinak loužení postupuje pomalu. Po těch maximálně dvou týdnech by chlupy na celé kůži měly být natolik uvolněné, že se na ně stačí křivě podívat a už odpadávají (pokud ne, přidejte vápno a dejte tomu ještě čas).
Jakmile jsou chlupy uvolněné, hoďte kůži na koželužský špalek chlupama nahoru (jinak stejnou technikou jako u mízdření - doufám, že si to ještě pamatujete). Vyzbrojte se tupou koželužskou kosou (používala se zahnutá, ale klidně může být i rovná,dokonce to může být i prostá dřevěná hrana) a dlouhými tahy opět směrem od sebe stahujete chlupy. Mělo by to jít úplně lehce.
Pokud jste dobře naloužili a máte vhodnou kůži, budete spolu s chlupy brát i svrchní vrstvu kůže - pokožku.
POZOR! Dlouho jsem tady měl napsáno něco, z čeho vyplývalo že škrabání vrstvy kůže spolu s chlupy je dobře. Dokonce jsem po mailu několika lidem tvrdil, že se jim určitě nepodařilo seškrábnout pod chlupy něco víc než pokožku. NENÍ TO PRAVDA, a tímto se jim všem omlouvám. Tvrdil jsem co jsem tvrdil proto, že to, co dále popisuji, se mi stalo až letos, po nějakých čtyřech letech příležitostného činění.
Takže ... pokud vám při loužení kůže hodně nabobtnala, je velice snadné strhnout z povrchu nejen pokožku, ale i tlustší horní vrstvu škáry. Stačí se trochu víc opřít o koželužskou kosu (i když pracujete tupou stranou), dokonce se to stane i když po loužení ještě mízdříte a tedy kůži máte na špalku povrchovou stranou dolů.
No a stržení této povrchové vrstvy škáry už není vždycky dobře. Jejím kompletním odstraněním získáte hodně tenkou kůži, která se bude sice dobře činit, ale ztratila hladkou povrchovou vrstvu, nebude tak pevná jak by mohla, a hlavně budete pokračovat s vědomím, že jste půlku použitelného materiálu nastrouhali na zem a nic z něj už mít nebudete. Ještě horší je když tuto vrstvu odstraníte jen někde, v důsledku toho že jste někde omylem víc přitlačili - to místo na kůži pak už prostě bude nepoužitelné. Takže nezbývá než doporučit abyste odchlupovali zlehka (na chlupy by to mělo stačit) a radši si někde na okraji kůže vyzkoušeli jak velké zatlačení si můžete dovolit.
Různé informace:
- Loužení má kromě uvolnění chlupů řadu dalších pozitiv. Roztahuje v kůži póry, činí ji takovou "volnější" (proto taky ty chlupy vypadávají), částečně rozpouští buněčné zbytky v kůži atd. Takže loužení je dobré nezanedbat, kůže pak bude např. ochotněji přijímat činící břečku (díky těm roztaženým pórům).
- Účinnost loužení se zvyšuje s rostoucí teplotou - takže v létě vám to půjde rychleji. S klesající teplotou se naopak snižuje, přičemž v okamžiku, kdy se na povrchu kádě utvoří led, se loužení prakticky zastaví. Takže kůže ještě klidně plave v tekutině, ale jakmile je na povrchu led, už loužení nemá žádný efekt.
- Dobu loužení uvádím na max. 2 týdny. Mně to vždycky stačilo, na kůže od kůzlete po dospělého jelena. Americká kniha o koželužství z 19. století ovšem zmiňovala propracovanější proces loužení hovězí kůže, který trval nějaké dva měsíce. Obnášelo to střídavě vytahování z lázně, odležení, a zase vracení zpět a občasný přesun z čerstvé lázně do už staré, několikrát použité. Smyslem bylo zřejmě zvýraznit ty "změkčující" efekty loužení. Nicméně tatáž kniha se o kousek dál zmiňovala o koželuhovi, který louží pouze 2 týdny nebo i méně (tedy jako my) s tím, že delší loužení nemá smysl. Nezbývá tedy asi než se spolehnout na vlastní zkušenost; mně postup tak, jak ho tu uvádím, plně vyhovuje.
- Každopádně ty dva týdny na loužení nejsou dogma. Pokud vám chlupy nejdou volně a bez námahy odstranit ani po dvou týdnech, přidejte vápno a pokračujte v loužení dál. Nakonec to povolí.
- Člověk, který si říká Šroub, odchlupuje v nálevu z vody a popela, prý úspěšně. Nemám to vyzkoušené, dávám jak jsem dostal: Chlupy odstraňuju popelem, nevim jestli to má nějakej vliv na kvalitu procesu, ale používám popel z dřevěného uhlí (který zbývá po grilování) jinej sem zatim nezkoušel. Kůže nakládám do malého plastového barelu, prosypu tou trochou uhlí a zaleju vodou. kůži je potřeba alepoň dvakrát denně hlídat a míchat, někdy jí i průběžně odchlupuju. U toho míchání platí že čím častější, tím lepší, hlavně teda pro kontrolu, protože se mi už stalo že mi ten roztok nejen kůži odchlupil, ale na pár místech i prožral. Odchlupení trvá podle kůže, přes noc u jelena až necelý týden u kance.
- Ještě historická zajímavost - pokud se odchlupovaly ovčí kůže, odpadávala z toho vlna, což je hodnotný materiál a bylo by škoda ji vyhodit. Problém je v tom, že pokud vlna projde vápennou lázní, je už k ničemu. Takže ovčí kožešiny se odchlupovaly tak, že se zakryly vrstvou slámy a nechaly se na teple zapařit. Zkoušel jsem to s igelitem místo slámy a funguje to, ale chtělo by to praxi. Stalo se mi, že některé části chlupy stále držely, ale na jiných už to bylo nahnilé a začínala se oddělovat pokožka od škáry.