Domácí koželužství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 21.3.2010:
statistiky

Koželuh VS preparátor

Tak nejdřív - s vlastní preparací/vycpáváním nemám zkušenosti, ale návštěvník webu Lukáš dodal velice pěkný (i když trochu starší) text o tomto tématu. Kdyby vás vycpávání zajímalo, přečtěte si toto - Vycpávání savců, Bedřich Moravec

 

Na několika místech včetně zdejší návštěvní knihy jsem narazil na (mírné) zmatení pojmů v tomto směru, proto cítím potřebu tyto dva druhy řemeslníků a jejich přístup nějak definovat.

Koželuh. Jeho vstupním materiálem je surová kůže, výsledkem jeho práce je kůže vyčiněná, a určená jako materiál pro další řemeslníky, například sedláře. Koželuh činí kůže s hlavním cílem dosáhnout určitých mechanických vlastností - měkkosti, odolnosti, trvanlivosti atd. Druhotné, ale přesto důležité vlastnosti jsou vizuální - struktura povrchu, barva, kresba. Koželuhovy výrobky budou pracovat a sloužit. Koželužství je především řemeslo, koželuh často pracuje s větším množstvím kůží najednou, a pokud nějaká nedopadne dobře, nemá problém ji vyhodit, nebo ji použít na nějaké podřadnější využití. Právě koželužství je věnován tento web.

Preparátor. Jeho vstupním materiálem je celé zvíře (tedy ne jenom kůže) a jeho cílem je toto zvíře (nebo jen jeho část) konzervovat tak, aby vypadalo co nejvíc jako zaživa. Obnáší to odstranění měkkých a snadno hnijících částí, a jejich nahrazení něčím podobným, a důležitou součástí celého procesu je i konzervace kůže. Narozdíl od koželuha na mechanické vlastnosti zpracované kůže nemá vůbec žádné požadavky, jde jen o to aby to nakonec vypadalo stejně jako zaživa, ale nehnilo to. Preparování má mnohem blíže k umění. Zatímco koželuhovy výrobky se používají, preparátorovy výrobky jsou ve vitríně a zachází se s nimi opatrně. Smyslem preparátorovy práce je zachovat nastálo dojem ze živého zvířete.

Určitě jsem nepopsal všechny aspekty obou řemesel, ale jako ilustrace to stačí. Je z toho hlavně vidět, že preparátor má dost jiné cíle než koželuh, takže není divu že používá i jiné metody. Pokud tedy uvažujete způsobem "viděl jsem vycpaného pštrosa, takže pštrosí kůži musí být možné vyčinit", pak neuvažujete správně. Viděli jste kůži zpracovanou preparátorsky, a to ještě neříká mnoho o tom jak by dopadla po zpracování koželužsky.

Na druhou stranu oba řemeslníci s kůží pracují, a proto sdílejí velké množství poznatků o tomto materiálu, a jistě i některé postupy. Zkušený preparátor tedy pravděpodobně bude vědět jak vyčinit kožešinu (aby mohl udělat třeba krbovou předložku z medvědí kožešiny a s hlavou a vyceněnými zuby), stejně jako koželuh bude vědět jak surovou kůži očistit a usušit, aby nehnila, i když není vyčiněná. Je třeba si ale uvědomit, že i když by kůži dokázal zpracovat preparátor, neznamená to že poslouží dobře i koželuhovy. Pro koželužské zpracování může mít špatné vlastnosti - trhat se, pouštět chlupy a podobně.